Na jaře loňského roku jsem začal uvažovat o přechodu na bezzrcadlovku... Jedním z důvodů byla váha techniky Nikon, kde jsem v setupu těl D810, D610 a objektivů 300mm f2.8 VRII, 105mm f2.8 Macro, Sigma 50mm 1.4 ART, Sigma 20mm 1.4 ART, 70-200mm 2.8, telekonvertorů, baterek, blesku atd. měl batoh o váze 19kg.
Jelikož pořádám velké množství workshopů, kde nachodím za víkend kolem 25-30km pěšky,
je pro mě i váha zásadní. A to nehledě na cesty
do deštných pralesů Thajska a ostrova Borneo, kde ve spojení s 36 nad nulou, skoro 100% vlhkostí a bahnem kam se podíváš, je každý kilogram na zádech znát.
Začal jsem tedy uvažovat o tom, jakým směrem bude můj přechod směřovat. Jelikož se mi systém
OM-D líbil nejen kvůli váze, ale i díky rychlosti ostření, jeho velké odolnosti vůči vlivům počasí, či možnosti snímat 18sn/s (C-AF) či 60sn/s (S-AF, lákal mě stále víc a víc... Začal jsem ho tedy během loňského léta testovat v různých situacích a podmínkách. Předem jsem si byl vědom velikosti čipu (je poloviční proti FF) a tak mě zajímalo, jak moc mi vykompenzuje
stabilizace čipu na OM-D (je opravdu výborná) možnost fotit na delší časy proti zrcadlovce a tak v závěru na nižší hodnoty ISO.
Určitě víte, že v podmínkách jako jsou deštné pralesy není světla zrovna moc a tak jsem toto testování provedl velice pečlivě. Měl jsem od společnosti
Olympus OMDčko půjčené asi 4x na 14 dní, kde jsem ho bral do zoologických zahrad, zkoušel tam fotit v pavilonech, kde je málo světla. Několikrát jsem s ním byl v Bavorském lese, kde díky hustotě porostu je také světla, tak akorát... I potomto testování mě stále OMDčko překvapovalo a neustále více jsem se do něj zamilovával. A to hlavně ve spojení s objektivem M.ZUIKO 300mm f4 PRO. Druhým nejoblíbenějším objektivem je pro mě do teď M.ZUIKO 40-150mm f2.8 PRO, který je vlastně, díky crop faktoru, ekvivalentem 80-300mm f2.8, což je nadneseně kilogramový objektiv, který se ohniskem a světelností vyrovná pevné 300mm na FF. Samozřejmě se tam i násobí clona atd., to vše vím, ale není to zase nic tak zásadního, co by ovlivňovalo nějak extrémně hloubku ostrosti (prostě musí být zvíře kousek blíž a pozadí kousek dál).
Co se mi hned od začátku líbilo byla funkce ProCapture, která po namáčknutí spouště ukládá do vnitřní paměti těla stále dokola 35 fotografií po dobu 60 vteřin a po stisknutí spouště, těchto 35 fotografií uloží. Tzn., že když čekáte například na ptáka, který bude odlétat z větve a zmáčknete spoušť pozdě, tak máte 35 fotografií před a to znamená jediné... Prostě ten okamžik, na který jste čekali, máte...
No... A jak to vypadá s Olíkem po roce focení? Byli jsme společně na 3
expedicích (16 dní v Thajských pralesích, 34 dní na Borneu a v Thajsku), absolvovali jsme společně cca 120 návštěv
zoologických zahrad po České republice či jsme navštívili Rusko, kde bylo neustále pod bodem mrazu.
Podíváme se teď na jednotlivé funkce či odolnost těla a objektivů s ročním odstupem:
- odolnost těla proti vlivům počasí jako je vlhkost, déšť, prach či slaná voda (povedlo se mi ho jednou ošplouchnout vlnou :-). je naprosto skvělá. V deštných pralesích prší vesměs každý den a na Olympus jsem za ten rok nepoužil ani jednou žádnou pláštěnku či igelitku. Prostě to vydrží. Dokonce jsem se už naučil, že když se vrátím z delší cesty, kde bylo prašno, tak prostě vezmu Olíka a lehce ho ošplouchnu ve sprše. Je to ideální a rychlá cesta, jak mít foťák zase jako nový. :-) No povězme si popravdě... Zrcadlovku bych tam prostě nestrčil... Tak... Odolnost = Na jedničku s hvězdičkou. Prostě to funguje...
- kvalita zpracování těla je také na velice dobré úrovni a ani po 365 dnech intenzivního používání nepozoruji žádné vady, chyby či opotřebování. Jediným neduhem je odlepování gumových částí gripu (místa kde držíte fotoaparát rukou). Je to vlastně jen kus gumy nalepený na těle, aby Vám fotoaparát neklouzal z ruky. Tímto neduhem trpí, ale i všechny zrcadlovky, které jsem kdy používal a také k tomu musíme přičíst cesty do deštných pralesů, kde jsou klimatické podmínky vyloženě extrémní a desítky dešťů, které se mnou OMDčko absolvovalo. Tak že, dle mého je po roce používání v intenzitě, kterou ho používám já ve skvělé formě a kus odlepené gumy opraví dozajista servis v záruce a zdarma. Na to se díky dobrým službám servisu fy Olympus prostě dá spolehnout.
- Fíčury a jejich fungování v praxi... Díky tomu, že OMDčko je systémová bezzrcadlovka, jsem si zvykl na takové vlastně obyčejné věci, které ale všem zrcadlovkám chybí. Díky digitálnímu hledáčku, kde vidíte od křivky, přes přepaly/podpaly (zbarvené dle barviček co si nastavíte), po vodováhu je fotografování podstatně snažší.. Na fotografování zvířat je jednou ze zásadních vlastností fotoaparátu, respektive fotografa, být co nejrychlejší. Díky těmto funkcím prostě víte, že nebudete mít přepaly/podpaly,. Nemusíte tak zkoušet nastavovat korekci expozice na různé hodnoty nebo používat bracketing, ale prostě live vidíte v hledáčku, zda bude fotografie tmavá/světlá a tak s tím můžete okamžitě pracovat před pořízením snímku. Dále velice často používám Pro Capture, kterou jsem zmiňoval výše a tato funkce mi už zachránila velké množství fotografií, kde na jejich pořízení byla vteřina, možná ani ne a se zrcadlovkou bych to prostě nestihl. Hodně jsem si zvykl i na funkci Live Composite a Live Time. Live Composite funguje tak, že si nastavíte čas první expozice (například 30s při focení noční krajiny/města) a fotoaparát po této první expozici nekonečně dlouho snímá vybranou scénu a ukládá do fotografie jen změny světelných zdrojů. To v závěru znamená, že například Startrails nebo pohyb automobilů, respektive čáry z jejich světel, zachytíte na jednu fotografii a na disleji vidíte live vývoj fotografie. Jakmile se Vám výsledek líbí, prostě exponování přerušíte a máte hotovo. No není nad tuhle funkci.. Vždycky mě nabavilo skládat Startrails ze 100 fotografií pořízených na časosběr. Pecka ;). LiveTime zase dělá to, že po namáčknutí spouště a zvolení doby "refreshe" fotografie na displeji se Vám postupně zobrazuje exponovaná scéna (tzn fotografie postupně světlá). Líbí se Vám to, když trvá snímání 1:20 nebo 15 minut? Není na Live Time problém. Prostě foták stopnete ve chvíli, kdy jste s výsledkem na displeji spokojený. Ty vychytávky mě i po tom roce prostě baví...
- Stabilizace... To je kapitola sama pro sebe. Díky stabilizaci čipu OMDčka, tzn. čip v Olíkovi "plave" v magnetickém poli proti směru pohybu Vašich rukou, jsem schopný udržet 3,2s se širokáčem 7-14mm f2.8 z ruky! Ano, čtete dobře... 3 celý vteřiny z ruky. Zkuste to se zrcadlem. To prostě nedáte... Co se týče teleobjektivů, tak není problém s pevnou 300mm (ekvivalent 600mm po přepočtu) udržet 1/10s z ruky, samořejmě na pomalu se pohybujícím zvířeti nebo objektech a voaláá, ta fotka je prostě ostrá... Nechci jí tu vychloubat až do oblak... Ale zkuste si to samy. Fakt to funguje... ;)
- Ostření a ostřící body - Celých 8 let co jsem fotil na zrcadlovky jsem si vždy, pokud to bylo možné, snižoval počet zaostřovacích bodů na co nejmenší počet a to z důvodu, abych mohl překlikat z jedné strany na druhou co nejrychleji. Je to sice krásný marketingový tah, že máte bodů xybž, ale v praxi Vám budou stejně k ničemu, pač než se domačkáte kvůli správné kompozici na druhý konec, tak orangutan utekl do jiného státu a celé Borneo bylo vykáceno... :) Ale OMDčko... Tam to je jiné. Ze začátku jsem se hrozil, že díky 121 ostřícím bodů to bude sakra pomalé, jenže zaostřovací body na OM-Dčku se dají vybírat dotykově, tzn palcem nebo jiným prstem si prostě vyberete běhěm půl vteřiny bod, který Vám do kompozice vyhovuje. A co je ještě lepší, ty body jdou vybírat i na zhasnutém displeji... Tzn... Dáte oko k hledáčku, displej automaticky zhasne a "rozsvítí" se displej v hledáčku. V tu chvíli, pokud dáte prst na zhasnutý dotykový displej, tak i na něm můžete vybírat palcem zaostřovací body jeho tažením.. Tak že, je to prostě rychlé a navíc díky tomu, že to je "digitál", tak jsou zaostřovací body v celém rozsahu.. Můžete s nimy až do krajů. Je to vychytaný. Ze začátku mě krapet vadila jejich velikost, nebyl jsem ale na Světě zdaleka sám, a tak Olympus přišel po pár měsících s aktualizací software, kde zaostřovací body zmenšil a teď není problém "procpat" zaostřovací bod malou dírou v křoví nebo trávě přímo na oko zvířete.
Co tak k
tělu závěrem? I po roce focení (nafotil jsem 170000 fotek) tělo funguje bez jakéhokoliv problému (za rok se mi stalo 2x, že se kouslo a musel jsem vyndat/zandat baterku), nejsou na něm žádné známky opotřebení, vydrží celodenní déšt, sprchu vlnou z moře či lehké osprchování ve sprše. Zvykl jsem si velice rychle na funkce ProCapture, LiveComposite nebo zvýraznění zastřeného místa (
na hranách v zaostřené oblasti se zobrazuje barevně, co přesně máte zaostřeno). Dost často využívám funkci "lupa", kde si až 14x můžete přiblížit zaostřené místo a tak se ujistit, co přesně a jak máte zaostřeno. Taktéž je velkou výhodou
stejná rychlost ostření, jak přes hledáček, tak přes dotykový displej. Je to vlastně první foťák, kde focení přes LiveView používám. A tak, kromě kusu gumy co se začíná odlepovat nemám Olympusu OM-D E-M1 Mark II co vyčíst. Snad bych mohl říct, že za horších světelných podmínek krapet hůře ostří, ale to se dá vyřešit rychlým přepnutím z režimu C-AF na S-AF, kde je ostření za špatného světla podstatně lepší. Mohl bych plakat nad malým rozlišením (20mpx), kdy se dneska každý honí za super rozlišením a po zakoupení D850tky doma pláče, pač jeho HW v PC nestíhá otevřít 100MB RAW, atd. atp... Ale já jsem prostě spokojený. Šlape to rychle, nerozbije se po 50 kapkách vody, nabízí na rychlá zvířata nebo sporty nespočet vychytávek, které Vám při focení pomůžou a zvýší tak procentuální šanci na pořízení ostré a kvalitní fotografie. Olík splnil vše co jsem od něj očekával... Do písmenka.
Objektivy 300mm f4 PRO a 40-150mm f2.8 PRO:
Toto jsou dva objektivy, které používám z 93,7% případů na fotografování zvířat a to jak Wildlife, tak v zajetí. Pokrývají mi po přepočtu crop faktoru ohnisko od 80mm po 600mm, respektive po nasazení 1.4x TC, až po 840mm. Což je na zvířata naprosto dostačující, aspoň většinou, ale jak říkám... Nikdy není dostatek milimetrů na wildlife fotografii... Tyto dva objektivy mám opatřené neoprénovými obaly (není to pro frajeřinu, ani maskování), protože foťák pořád někde válím nebo opírám a nechci je tak zbytečně rozbít...
- M.ZUIKO 300mm f4 PRO - je to skvělý teleobjektiv, který je dle mého i dostatečně světelný, nadmíru odolný vlivům počasí a stabilizace, kterou disponuje je také nadprůměrná. Dost často s ním z ruky natáčím i 4K videa zvířat a není až na malé otřesy ruky poznat, že nestojí na stativu, asi stárnu. :-) Kresba a rychlost ostření jsou naprosto dostačující i na letovky či extrémně rychlá zvířata. Co se týče zpracování po technické stránce, tak mám k němu jen 2 malé vítky... První je místo, na kterém jsou umístěny přepínače stabilizace a rozsahu ostření. Je to přesně místo, kde objektiv podpírám levou rukou a nespočetněkrát se mi stalo, že jsem si nevědomky palcem přepl ostřící rozsah či stabilizaci. To se potom projevilo buď nemožností zaostřit na věc blízko či neostrostí fotografie v případě vypnutí stabilizace. Ale můžete být i mnou, ale je to prostě na nešťastném místě. Třeba by pomohlo zmenšení těchto přepínačů nebo větší tuhost tlačítek. Další věcí co se mi pravidelně stává je to, že sluneční clona na třístovce je součástí objektivu a po jejím otočení se zasune na tubus. Pokud jí ale vytáhnete a utáhnete, stávají se potom dvě možnosti. A = utáhnete jí málo a clona se povoluje samovolně (aspoň, když to nosím na Peak Design capture na popruhu batohu), B = utáhnete jí moc a pak nejde povolit, když jí omylem krapet zmáčknete, tak vypadne plastové kolečko, které je nevím proč druhým dílem sluneční clony (nechápu, proč prostě není v jednom kuse). Jsou to jen takové detaily, ale vždycky mě to naštve, když se jedna nebo druhá věc stane.
- M.ZUIKO 40-150mm f2.8 PRO - Velice všestranný objektiv, který je po přepočtu 80-300vkou, která pokryje všechny standartní fotografické situace a ještě k tomu s dobrou světelností v celém rozsahu. Kresba skvělá, hlavně pokud fotíte z větší blízkosti (ale to je prostě neduh, který je ovlivněn velikostí čipu), kvalita nadprůměrná a rychlost ostření je prostě dostatečná. Proti FF a 300mm to vidím spíš do plusu co se rychlosti týče... Neduhy... Tady jen jeden, ale za to mě na celém systému OM-D vytáčí asi nejvíc. Sluneční clona... Ano zase... Ale tuhle, tu musel navrhnout někdo, kdo chtěl všechny naštvat. Sluneční clona na 40-150tce je jednak složena z milionu různých pérek a součástek, které jsem už viděl 2x se proletět do širokého okolí a za druhé díky systému uchycení (který fakt není dobře vymyšlený) se hodně často stává, že Vám prostě odpadne, jakmile nepatrně o cokoliv zavadíte. Po tomto odpadnutí právě dost často přichází to lítající "malé železo" všude kolem Vás a následná cesta do servisu (Řeší to bez problémů). Tady to prostě vidím tak, že když všechny sluneční clony přes různé výrobce prostě fungují stejně, tak proč to někdo sakra měnil... No snad se poučí u Olympusu. Jinak je to samozřejmě jen plast, který fotku neovliňuje. Jen sem tam drásá Vaše nervy :-). Objektiv bych neměnil. Je funkční, rychlý, odolný a váhově naprosto dokonalý.
Co by se mi do budoucna u Mark III těla nebo jiné profi řady líbilo? Jaké bych chtěl objektivy?
- určitě bych uvítal nějaký světelný objektiv s delším ohniskem. Něco jako 400mm 2.8, případně i 300mm 2.8. Nebránil bych se ani nějakému zoomu, alá Nikon 200-500mm, ale určitě s lepší světelností než u zmiňované značky.
- bylo by super, kdyby se dalo jít s ISO hodnotami krapet výše (tzn. čip, který s tím bude umět lépe pracovat).
- v některých případech bych ocenil možnost vyššího počtu snímků na režim C-AF (hlavně na letovky atp., kdy pták letí ve stejné vzdálenosti od Vás),
- větší dosah zabudované WiFi a tak možnost ovládání fotoaparátu z větší vzdálenosti
- v případě fotografování jen do RAW, jejich automatická konverze do JPG v případech, kdy fotografie potřebuji stáhnout do mobilního telefonu
- to samé zmenšení rozlišení videa při stahování do mobilního zařízení a tak možnost jeho přehrávání v telefonu
Asi by mě ještě něco i napadlo, ale takhle to asi jako přání stačí a třeba aspoň jedno vyjde.
Závěrem... Závěrem mohu říct, že nelituji toho přechodu z FF na systémovou bezzrcadlovku (A že to bylo tenkrát spamu od Vás :-)) s polovičním čipem a stále si stojím zatím, že každý fotoaparát má svoje +/- a člověk by se je měl v obou směrech naučit používat. Jsme národ, kde stále pláčou nespokojení lidé a na něco si stěžují a to bohužel i ve světě fotografie. Lidé se stále honí za megapixely, nakupují nové a nové objektivy, když to není FF, tak je to na ho.... atd. atp. Já to osobně vidím jinak. Olympus splnil vše co jsem si od něj představoval (asi i díky tomu, že jsem věděl, co chci), naučil jsem se využívat jeho výhody zastoupené rychlým ostřením, ProCapture nebo stabilizací čipu a taktéž jsem si zvykl na jeho nevýhody v podobě menšího čipu a rozlišení (aspoň Vás to donutí komponovat správně). Změnil jsem své postupy fotografování tak, abych mohl využívat jeho výhod a předností a stala se z nás tak nerozlučná dvojka (v pralesích spíš trojka :). Už se těším s čím Olympus přijde příští rok a věřím, že se máme na co těšit.
Předem se omlouvám za pravopisné chyby a nedostatky ve slovosledu. Jsem fotograf, nikoliv spisovatel.
Díky za předčtení... A kdyby..
Kdyby jste si ho chtěli vyzkoušet, tak mi prostě napište nebo přijďte na nějaký workshop...
