Režim AUTO:
Tento režim je opravdu pro začínající fotografy a nedoporučoval bych ho používat nejdříve, jak to bude možné. Jednak Vám fotoaparát nabízí někdy až nesmyslné kombinace nastavení clony, času a ISO citlivosti a tím tak sám degraduje svojí kvalitu. Fotograf je potom velice v rozpacích, že si koupil drahou zrcadlovku nebo bezzrcadlovku a fotí hůř než mobil za pár tisícovek.
Za druhé fotoaparát moc nepozná zda fotíte slunce nad Alpami nebo běžícího tygra a nastavujeme Vám hodnoty clony, rychlosti závěrky a ISO citlivosti dle světelných podmínek fotografovaného prostředí, tudíž Vám například při focení pohybujícího se objektu nastaví rychlost závěrky 1/50s, kdy potom uvidíte místo zvířátka dlouhou barevnou čmouhu či při fotografování krajiny nastaví clonu na f4 a pak se divíte, že na celé fotce je ostrý jen strom, kam jste namířili zaostřovací bod.
Režim priorita času (Olympus S, Nikon S, Canon Tv):
Režim priorita času Vám umožňuje nastavení konstatní rychlosti závěrky a sám dle světelných podmínek upravuje hodnotu clony (f). Tudíž například, když fotíte běžícího geparda, nastavuji si čas v rozmezí 1/1000 - 1/1200 sekundy, abych měl jistotu, že pohybující se zvíře (gepard je nejrychlejší savec na světě) bude dostatečně ostré. Tím, že si vyberete prioritu času, tak se toto nastavení na základě změny světelných podmínek (počasí nemění) a fotoaparát si nastavuje automaticky clonu. Je potřeba si dávat pozor na to, že pokud máte například objektiv s minimální clonou f4 a nastavíte si tak rychlý čas, že fotoaparát clonu nastaví na minimum, budete muset zvednout hodnotu ISO citlivosti, aby fotografie nebyla podexponovaná (tmavá). K tomuto slouží na fotoaparátech všech značek stupnice kde uprostřed je 0 = ideální nastavení fotoaparátu a potom se pohybujeme po této stupnici od mínus k plus. Pokud jsme na hodnotách menších než 0, bude fotografie podexponovaná (tmavá), pokud jsme nad nulou, bude fotografie přeexponovaná (světlá). Toto lze v tomto případě regulovat buď nastavením citlivosti ISO (pro tmavší fotku ISO snížíme, pro světlejší zvýšíme) nebo rychlostí závěrky v případě, že se dostaneme na nejnižší clonu a nechceme zvedat ISO, aby fotka nešuměla, je možností snížit rychlost závěrky, pokud nám i tak stačí k fotografování daného objektu.
Režim priorita clony (Olympus A, Nikon A, Canon Av):
Tento režim je vhodný například na fotografování přírody, kdy čas (jelikož fotíme ze stativu) nemusíme řešit a jde nám hlavně o to, aby fotografie byla pěkně ostrá. Čím vyšší clonu si nastavíme, tím je fotografie ostřejší. Tzn, že pokud máme například nastavenu clonu f4 a budeme fotografovat strom na louce, tak bude strom ostrý, ale prostředí před a za stromem bude rozmazané. Jelikož chceme dosáhnout ostrosti celé fotografie je nutné clonu zvednout, řekněme na f11 - f13 a tím dosáhneme ostrosti celé fotografie. Platí to tak, že čím je clona vyšší tím je ostřejší prostředí před a za foceným objektem.
Osobně fotografuji zvířata na režim priority clony a to funguje tak, že si nastavíte Vámi požadovanou clonu a rychlost závěrky (její výšku musíme hlídat, abychom udrželi fotku z ruky, ideálně by rychlost závěrky měla být minimálně rovna ohniskové vzdálenosti objektivu, tzn, pokud mám objektiv 300mm, měl bych používat z ruky čas závěrky minimálně 1/300 sekundy) regulujeme nastavením citlivosti ISO. Samozřejmě je rychlost závěrky i závislá na dalších aspektech jako je rychlost pohybujícího se objektu, pevnost Vaší ruky, účinnost stabilizace atd.
Nevýhodu v tomto režimu vidím jedině v tom, když například fotografujete běžící zvíře, kde v jeho okolí jsou části krajiny světlé a části tmavé a zvíře probíhá obojím. V tu chvíli si člověk musí dávat hodně pozor na to, že jakmile zvíře vběhne do tmavé části terénu, okamžitě se Vám sníží rychlost závěrky, aby fotoaparát mohl udržet Vámi nastavenou clonu a pokud si toho rychle nevšimnete a nezvednete citlivost ISO, výsledkem bude místo ostrého zvířete jen čmouha.
Každopádně toto nastavení je dle mě na fotografování zvířat nejlepší. Taktéž všechny své fotografie fotím podexponované, tzn, že fotografii ztmavým na -0,7 až -1,3 EV, čímž docílím dvou věcí. Zamezím přexponování fotografie (bílá místa bez kresby) a docílím díky snížené expozici možnosti fotit na rychlejší časy (fotoaparát potřebuje méně světla k pořízení fotografie a může proto fotit rychleji)
AF-A (automatické ostření)
AF-A je označení pro Auto Focus - Automatic. Tzn., že fotoaparát za nás vybírá ostřící body a snaží se je vybírat podle dané situace, kam zaměříte svůj objektiv. Ve většině případů je tento typ ostření nepoužitelný, jelikož fotoaparát naprosto netuší, zda fotografujete psa, ten strom za ním nebo celou scénu. Vybere si dle kontrastu a blízkosti od fotoaparátu nějaké "náhodné" body a na ty zaostří. Doporučoval bych automatické zaostřování vůbec nepoužívat.
AF-S (jednorázové zaostření)
AF-S je označení pro Auto Focus - Single Shot (U Canonu se jmenuje One Shot). Tento typ ostření vybíráme pro focení nepohyblivých objektů jako je krajina, architektura či noční obloha. Tento režim ostření funguje tak, že zmáčknete spoušť do poloviny, fotoaparát jednou zaostří, pípne a můžete fotografii exponovat.
AF-C (kontinuální ostření)
AF-C je označení pro Auto Focus - Continuous (U Canonu se jmenuje AI Servo). Tento typ ostření si vždy vybíráme pro fotografování pohyblivých objektů. Při namáčknutí spouště do poloviny, fotoaparát stále, kontinuálně přeostřuje dle toho, jak se objekt pohybuje od/k Vám. I při sériovém snímání více fotografií, mezi každou fotoaparát přeostří.
AF-M (manuální ostření)
AF-M je oznaření pro Auto Focus - Manual. Manuální ostření můžeme využít například v situacích, kdy fotoaparát díky světelným podmínkám či jednobarevnosti scény nemůže automaticky zaostřit. Dost často ho používám například při fotografování noční oblohy, měsíce či zvířat, která mají tmavou či úplně bílou srst a fotoaparát, který automaticky ostří na barevné přechody nemá šanci zaostřit.
Ruční výběr zaostřovacích bodů
Důležitým předpokladem pro účinné ostření je nastavení výběru ostřících bodů na ruční. Tzn., nastavíte si ruční výběr ostřícího bodu a před každým exponováním fotografie vyberete kruhovým voličem napravo od displeje fotoaparátu ostřící bod, který Vám vyhovuje pro správnou kompozici fotografie. Tím zamezíte případům, kdy při automatickém výběru zaostřovacích bodů fotoaparát vybere strom za psem, kytku místo včely atd.
Na co si dát pozor při fotografování zvířat? Jaká jsou pravidla focení, aby fotka vypadala k světu?
Kompozice fotografie:
Při kompozici fotografie je důležité si dávat pozor na spoustu věcí. Vždy když fotím zvířata, dávám si pozor na tyto zásadní věci...
První z nich je to (musíte si představit v hlavě při pohledu na zvíře a jeho okolí), jak fotografie bude vypadat. Měli by jste brát v úvahu pozadí za zvířetem (zda tam není nějaký rušivý prvek, jako například klec, sloup, druhé zvíře nebo třeba kmen stromu). Určitě je dobré a také žádoucí pro perfektní kompozici se nebát popojít o několik metrů, než fotit fotografii s rušivým prvkem a pak složitě retušovat.
Další věcí je blízké okolí fotografovaného zvířete. Například, když budete fotit ptáka, koukněte se na čem sedí, zda se to k němu hodí a zda kompozice bude dobrá. Zda například větev, na které sedí nezakrývá moc velkou část těla nebo není ideální pro druh zvířete, které fotíte, aby výsledný dojem z fotografie, ač focené třeba v zajetí, byl takový, jako by byla fotografována v přírodě. To samé je například velikost větve.. Určitě není dobré fotit 5cm ptáčka na větvi o průměru 15cm...
Proto není vhodné fotografovat tygra na betonové zdi, ptáka sedícího na mříži či hrocha koupajícího se v bazénu, kde potom na fotografii budou vidět betonové okraje atd. atp.
Dalším a dost častým nešvarem jsou chybějící končetiny, uši nebo ocas... Pokud fotíte zvíře jako celek, snažte se vždy exponovat fotografie tak, aby žádná část nechyběla. Druhou kategorií fotografie jsou detaily a ty jsou ve většině případech lepší variantou, pokud nemáte možnost vyfotit zvíře celé. Raději v těchto situacích vyfoťte detail hlavy, než zvíře s tělem bez nohou. Co se týče zvířat v lidské péči, tak je to ve velké většině případů problém, vyfotit celé zvíře, aby i s okolím vypadalo dobře, proto dost často fotím jen hlavu a kousek těla...
Poslední a zásadní věcí, kterou se snažím řídit je to, aby fotografovanému zvířeti bylo vidět do očí. Ideální je, když si počkáte, při focení venku, aby se v jeho očích odráželo slunce. Všeobecně je jednou ze zásadních cest k dobré fotografii Váš čas, který strávíte čekáním na perfektní okamžik a teprve když přijde, exponujete fotografii (Spícího lva umí vyfotit každý i na mobil). Opravdu se nedá vyfotografovat 157 zvířat za jeden den tak, aby všechny fotografie vyhrály soutěž National Geographic. :) Zkuste si raději na jedno zvíře vyhradit několik hodin svého času a počkejte si na tu chvíli, kdy bude fotografie nejlepší (západ slunce, pohled zvířete na vás atd.)
Úplně poslední, ale jednou z nejvíce důležitých věcí je ta, aby jste vždy zvířata (i lidi) fotili z úrovně očí nebo zespoda... Pokud budete fotit vrabčáka sedícího na zemi a půjdete na to ze stoje, fotografie nebude nikdy moc použitelná, jelikož zem je hned za ptákem, tudíž nemá šanci ze "rozmáznout" díky nízké cloně. Pokud si na tu zem lehnete, tak docílíte efektu rozmazání popředí i pozadí a ostrý bude při nízké cloně (F) jen fotografovaný objekt.
Druhou a podstatně důležitější věcí než je cena fotoaparátu je jeho znalost a schopnost rychlého nastavení pro komponování fotografie. Není určitě pravidlem, že v případě, kdy si pořídíte fullframe zrcadlovku za 100 tisíc a za dalších 100 objektiv, budou Vaše fotky hned za měsíc stejné jako fotografů, kteří fotí roky. Všechno je to o praxi a focení, focení a focení. Funguje to jako jakákoliv jiná činnost. Musíte jí dělat často, aby jste v ní byli dobří...
Zkuste si například říct... Chci si teď nastavit ISO 500, clonu 4.5, rychlost závěrky 1/500s a vyvážení bílé (Co jednotlivé hodnoty jsou, jsem psal tady a typy ostření tady) na zataženo a zkuste si takhle stopovat, za jak dlouho se Vám to povede. Jedině takovýmto tréninkem buď doma nebo přímo při focení docílíte časem toho, že budete svojí zrcadlovku/bezzrcadlovku ovládat "bez myšlení", což je jedna z nejlepších cest ke kvalitní fotografii.
Nevíte co je ISO, clona nebo rychlost závěrky? Zúčastněte se jednoho z mých kurzů.
Je známým faktem, že ideální světelné podmínky pro jakýkoliv druh fotografie je vždy při východu/západu slunce, kdy není tak ostré světlo a je ideální měkké světlo, které je podstatně přívětivější pro výslednou fotografii než v pravé poledne, kdy je intenzita světla tak velká, že se vesměs nikdy neobejdete bez nutnosti podexponovat fotografii, aby jste zamezili přepalům (nadměrné množství světla, které zapříčiní bílé místa na fotografii bez textury), případně i podpaly při rychlejších časech závěrky, kde máte černá místa, se kterými ani 4 Photoshopy už nic nenadělají.
V případech, kdy se nedá fotografovat v tuto denní dobu, je dobré si dávat pozor a nastavením expozice (kdy můžete fotku ztmavovat přímo na fotoaparátu před exponováním) toto silné světlo regulovat, tzn fotografii podexponovat. Další možností je použití polarizačního nebo zatmavovacího filtru.
Dalším problémem bývají dost často pavilony v zoologických zahradách, kde nám vadí upatlané sklo a světla zářivek v pavilonu. Tady se to dá řešit například tím, že si vezmete s sebou deštník nebo kus nějakého molitanu a při fotografování si ho dáte za hlavu, čímž odstíníte nepříjemné odlesky skla. Dalším pravidlem, ať fotíte přes sklo nebo mříže je to, že musíte dát fotoaparát co nejblíže těmto překážkám, kde odměnou za to, Vám bude v případě objektivu s rozumným ohniskem a nastavenou nízkou clonou, jejich rozmazání, až zmizení.
Každá fotografie, kterou pořídíme potřebuje postprodukci (úpravy). V dnešní době, kdy fotíme na zrcadlovku nebo bezzrcadlovku, která zvládá formát RAW (ekvivalent filmu vyndaného z analogového foťáku, který obsahuje všechny surová data, co foťák viděl) je potřeba tyto fotografie "vyvolat". K tomu se dnes v nejvíce případech používají programy Zoner Photo Studio, Adobe Lightroom a Photoshop. Pro začínající fotografy si myslím je bohatě dostačující Lightroom a až po dejme tomu roce, bych začal uvažovat o Photoshopu. Všechny tyto programy jsou poměrně komplexní (Photoshop obzvlášť) a jejich ovládání vyžaduje dlouhodobou zkušenost a zkoušení, případně kurz. Tím, že na fotografii aplikujete nějaký rychlý filtr alá Instagram určitě moc parády neuděláte. Bohužel se setkáváme s mnoha případy, kdy máme kvalitní fotografii, kterou fotograf naprosto znehodnotí úpravami v tom či tom programu.
Pokud nevíte, jak nastavit svojí zrcadlovku/bezzrcadlovku či máte s focením zvířat problémy nebo chcete poradit s prací ve Photoshopu, neváhejte se na mě obrátit. Pravidelně nabízím kurzy fotografování v českých ZOO, jednodenní i víkendové kurzy v národním parku Bavorský les a individuální kurzy dle předešlé domluvy či kurzy Photoshopu při kávičce. Stačí mě kontaktovat.
All images © Patrik Staněk, fotograf. All rights reserved. 2024
Designed by: Jiří Brda | Created by: Reklalink s.r.o.
