Vybíráme fotoaparát a objektiv. Co hodnoty znamenají?

V dnešní době nalezneme v obchodech nepřeberné množství různých fotoaparátů, objektivů a příslušenství. Objevují se zde zrcadlovky, bezzrcadlovky, kompaktní fotoaparáty nebo ultra zoomy. Na objektivech najdeme vždy milimetry, hodnoty světelnosti (f) nebo například typ stabilizace. Na co to všechno je? Jdeme si to trochu vysvětlit.

Těla fotoaparátů

Aktuálně najdeme těla fotoaparátů v obchodech v cenové relaci od několika tisíc po statisíce. Dále se rozdělují na zrcadlovky (mechanické zrcátko v těle) nebo bezzrcadlovky (chybí v nich to zrcátko a hledáček je digitální).... Nejdříve se podíváme na základní parametry, které jsou udávané u všech těl fotoaparátů.

Rozlišení

rozlišení čipu (snímač, který snímá fotografie) je vždy udáváno v megapixelech. Megapixel je vždy číslo jenž je násobkem šířky x výšky fotografie. Tzn. Pokud máme fotografii v rozlišení 5000x4000 pixelů, znamená to, že má fotoaparát rozlišení 20Mpx (5x4 = 20 megapixelů). Množství pixelů určuje samozřejmě velikost v centimetrech. Když vezmeme standartní tiskovou kvalitu, která je 300dpi (tzn 300 pixelů/palec), tak nám vychází, že 118 pixelů = 1 centimetr. V případě, že tedy budeme mít fotoaparát s rozlišením 20Mpx, tak fotografie, která z něj vyleze bude velká 42,37cm na delší straně v originální velikosti. Není to ale zase tak, že by jste z takto velké fotografie nemohli vytisknout 2x větší obraz. Software jako je třeba Photoshop CC dokáže fotografii zvětšit na požadovanou velikost s rozumnou ztrátou kvality. Musíme také brát v potaz, že čím větší je obraz, tím větší je pozorovací vzdálenost a tak fotografie nemusí být zase až tak ostrá. Osobně používám Olympus OM-D E-M1 Mark II, který má rozlišení zmiňovaných 20Mpx a v klidu vytisknu 100cm velký obraz.

Velikost snímače (čipu)

Co se týče velikosti čipu ve fotoaparátech, tak jí můžeme rozdělit do 3 nejpoužívanějších velikostí. Jedná se o FF těla (fullframe = velikost čipu je rovna velikosti kinofilmového políčka 36x24mm), APS-C těla (čip je menší 1,5x u Nikonu a 1,6x u Canonu než fullframe) a Micro 4/3 těla (čip je poloviční než fullframe). Proč je tomu tak a k čemu je jaký? To je otázkou, není dle mého pravdou, že FF je lepší na všechny fotografické disciplíny. Osobně jsem fotil 8 let na FF těla a před 2 lety jsem přešel na Olympus, který má micro 4/3 čip a vyhovuje mi to. Proč se to tedy vyrábí? Je to tak, že čím máte větší čip ve fotoaparátu, tak většinou umí pracovat lépe s většími hodnotami ISO. Tzn., že v místech, kde jsou špatné světelné podmínky můžete fotit na rychlejší časy s menším zašuměním fotografie. ISO vlastně dělá to, že pokud tuto hodnotu přidáte, tak se čipu ve fotoaparátu zvětší citlivost na světlo a tak může v horších světelných podmínkách pohltit světlo potřebné k pořízení fotografie rychleji (prostě rychleji cvakne a vy tak foťák udržíte v ruce = ostrost fotky).  Jak jsem psal, že fotím na Olympus, tak tam je zase výhoda toho, že má stabilizovaný čip v těle (čip “plave” v magnetickém poli) a tak z ruky udržíte podstatně delší časy než se zrcadlovkou. O hodně delší časy…

Doporučil bych tedy přemýšlet co chcete fotit a co budete potřebovat. Pokud například fotíte často v místech, kde jsou hodně špatné světelné podmínky a nemůžete si přisvědcovat nebo používat blesk, bude se Vám hodit FF, aby jste mohli fotit na rychlejší časy. Jestli fotíte zvířata nebo sport tak oceníte APS-C nebo micro 4/3 kvůli crop faktoru. Co je to crop faktor? Je to poměr velikosti čipu FF vs velikost APS-C nebo micro 4/3. Tzn., že když na APS-C fotoaparát nasadíte objektiv s ohniskovou vzdáleností 100mm, tak na APS-C (Nikon) to bude ve skutečnosti 150mm (crop 1,5x), na APS-C (Canon) to bude 160mm (crop 1,6x) a na Micro 4/3 to bude 200mm (crop 2x). Když tedy já fotím s pevným objektivem 300mm, tak ve skutečnosti je ohnisková vzdálenost 600mm a to je na zvířata, kde potřebujete velké přiblížení výhoda. Nehledě na to, že díky menšímu čipu je Olympus se svojí váhou 2,3kg (OM-D E-M1 + 300mmf4 + battery grip) o více než polovinu lehčí než stejné FF tělo a 600mm pevný objektiv. Tudíž bych doporučoval nevěřit všem kecálkům, že FF je best, ale uvědomit si co chcete fotit, kde to chcete fotit a dle toho si vybrat správné tělo.

Rychlost snímání (snímky za vteřinu)

Určuje maximální počet fotografií, které umí fotoaparát pořídit za vteřinu (sériové snímání). Rychlé sériové snímání využijete například v případech, kdy chcete stihnout vyfotografovat odlétajícího ptáka z větve, kámen padající do vody nebo cokoliv co je ve stejné vzdálenosti od Vás a rychle se pohybuje. V případech, kdy používáte sériové snímání na objekt, který se pohybuje proti Vám, tak je zase lepší pomalejší sériové snímání a to proto, aby jste mezi jednotlivými fotografiemi dali objektivu více času zaostřovat. Například Olympus, který používám já, má na C-AF (kontinuální ostření) možnost pořídit až 18sn/s což je sice super, ale 18x za vteřinu přeostřit na objekt, který se pohybuje proti Vám žádný objektiv nestihne, tudíž v těchto případech to mám zpomalené na 5sn/s, respektive na 8sn/s u elektronické závěrky. Zase na druhou stranu v případech, kdy chci zachytit ptáka, který bude odlétat z větve, tak využívám S-AF (AF-S, One shot) ostření a 60sn/s, jelikož je stále ve stejné vzdálenosti od Vás a tak objektiv nemusí přeostřovat.

Odolnost fotoaparátu

Základní řady zrcadlovek a bezzrcadlovek nejsou přizpůsobeny na fotografování ve vlhkém prostředí, dešti nebo například v prašném prostředí. To samé platí i o základních řadách objektivů. U těchto modelů se potom často stává třeba to, že když vejdete ze zimy do vytopeného prostoru, tak se celé tělo i objektiv zamlží, ale bohužel i uvnitř, což elektronice určitě nedělá dobře. Je tedy lepší u těchto řad dát při přechodu z jednoho místa na druhé, kde je rozdílná teplota, dát fotoaparát do brašny/batohu, vejít do prostředí s vyšší teplotou, tam například 30 minut počkat, aby se technika natemperovala a až poté jí vyndat z brašny a fotit.

Vyšší řady fotoaparátů jsou podstatně odolnější proti vlhkosti, dešti či prachu. U Nikonu například od řady D7xxx, u Canonu myslím od 6Dčka a například u mého Olympusu od těla OM-D E-M5. Na tato těla už může v pohodě pršet (je tedy dobré, když je velký slejvák, tělo stejně chránit aspoň třeba igelitkou) a nevadí jim ani prach nebo ty přechody ze zimy do tepla. Tedy.. Aspoň né tolik jako u těch řad nižších.. Například moje tělo OM-D E-M1 od Olympusu lze v pohodě dát na chvíli do sprchy a nic se mu nestane. Otestováno několikrát. ;) Samozřejmě dávejte pozor na to, že musí být odolný i objektiv.

Výběr objektivu

Ještě předtím je před námi rozhodnutí, zda si vybrat zoom objektiv nebo objektiv s pevným ohniskem. Osobně jsem prvních pár let fotil jen na zoom objektivy a to nejen z důvodu financí, kde za "méně" peněz dostaneme větší rozsah ohniskových vzdáleností, ale například při focení zvířat jak v ZOO, tak například vlastního psa máte v případě, že běží proti Vám podstatně větší a delší šanci zachytit ten správný okamžik. Postupně  během času jsem objektivy vyměnil a skončil jsem aktuálně u tří,které mi na 99% procent mých potřeb stačí. Nejčastěji používám pevný objektiv Olympus M.ZUIKO 300mm f4 PRO, což je pevný objektiv bez možnosti zoomu, potom používám M.ZUIKO 40-150mm f2.8 PRO a makro objektiv 60mm f2.8.

Začátky

Co se týče situace, kdy fotografovat začínáme nebo jsme lehce pokročilý, doporučil bych se zaměřovat na zoom objektivy..V té chvíli ještě nevíte, zda Vás bude bavit krajina, makro nebo třeba portrét a tak si aspoň vyzkoušíte co Vám vyhovuje.  Ideální jsou v těchto případech univerzálnější objektivy, abychom jich nemuseli používat několik. Tzn například pořídíme nějaký výhodný set, který pokryje co největší šířku ohniskové vzdálenosti. Tzn velké rozmezí milimetrů. Když jsem začínal fotografovat, tak jsem to měl stejně (čtěte zde).

Když už vím co chci

Až po několika letech focení, kdy zjistíme, co nás vlastně baví je dobré se poohlížet po objektivech, které na naše zaměření splňují požadavky. Pokud Vás zaujme například fotografie makra, vystačíte si s pevným objektivem například 105mm (Nikon), 100mm (Canon) nebo 30mm a 60mm u Olympusu, na krajinky to chce spíše širokoúhlý objektiv, abychom zabrali co největší plochu z co nejkratší vzdálenosti (tzn málo mm, například u Olympusu používám 7-14mm f2.8 PRO) . Naopak na zvířata či fotografování fotbalového zápasu se musíme poohlídnout po teleobjektivem s ohniskem od 200mm výše.

Určitě neposlouchejte rady, že profesionál fotí jen pevnými objektivy atd.,každý fotíme jinak a vyhovují nám proto jiné objektivy a hlavní je, že budete spokojený Vy.

A co že tedy jednotlivé hodnoty znamenají?

Ohnisková vzdálenost (milimetry na objektivu)

Ohnisková vzdálenost nám určuje "přiblížení" (zoom) objektivu. Tzn, že je to vzdálenost mezi středem čočky a rovinou, na kterou jsou zaostřeny objektivem soustředěné paprsky. Tato vzdálenost nám ovlivňuje zorný úhel zachycené scény. Podle ohniskové vzdálenosti rozdělujeme objektivy na širokoúhlé (krajinky, architektura), normální (podobné zobrazení jako lidské oko) a teleobjektivy (které jsou vhodné na focení sportu, zvířat a podobně.)

Ohniskovou vzdálenost ještě ovlivňuje crop faktor fotoaparátu. Crop faktor znamená velikost čipu fotoaparátu v poměru k velikosti kinofilmového políčka. Proto se ještě fotoaparáty rozdělují na fullframe (kde je velikost čipu rovna kinofilmu), formát DX (kde je Crop faktor cca 1,5) a micro 4/3 (2x crop factor).

Na základě Crop faktoru se potom přepočítává ohnisková vzdálenost u objektivů. Například objektiv s ohniskovou vzdáleností 50mm je na fullframe roven 50mm, ale pokud ho nasadíme na APS-C fotoaparát bude ohnisková vzdálenost 1,5 násobná, tzn. 75mm, pokud 50mm pak nasadíte na micro 4/3 system, tak bude dokonce 2 násobná, tzn 100mm.  Na to je dobré si dát pozor v případě koupě objektivu na APS-C nebo micro 4/3 fotoaparát, ohnisková vzdálenost (přiblížení) bude větší než údaj uvedený na objektivu.

Clona

Na každém objektivu je uveden údaj označený například f2,8, u zoom objektivů jsou dvě varianty. U levnějších objektivů je clona v určitém rozsahu například f2,8-4, kdy podle zazoomování se Clona mění. V praxi to znamená, že čím více zazoomujeme, tím bude světelnost objektivu v tomto případě horší a nepůjde s ním dokonale fotit ve zhoršených světelných podmínkách (čím víc to přiblížíte, tím se zmenší díra v objektivu a pohlcení světla potřebného k pořízení fotografie bude trvat déle). Tato hodnota F nám vlastně určuje největší možnou světelnost objektivu (velikost "díry"). Proto je dobré si pro fotografování například v horších světelných podmínkách (například pavilon v ZOO) vybírat objektivy s nižší hodnotou f, kde budeme mít větší šanci vyfotit kvalitní fotografii, jelikož je objektiv světelnější. Pokud fotografujeme krajinu, tak není hodnota f tolik důležitá, jelikož krajina se fotí ze stativu a na vyšší clonu, abychom měli fotografii pěkně ostrou a čas díky stativu nehraje roli a proto si můžeme dovolit fotografovat i s těmito objektivy. Na druhou stranu pro focení sportu, zvířat a pohybu všeobecně i portrétů v exteriéru je ideální objektiv s co nejnižším clonovým číslem.

AF/MF

Auto Focus/Manual Focus. Tyto hodnoty nám na objektivu oznamují, že objektiv můžeme nastavit na manuální nebo automatické ostření. Ještě je potřeba dát si pozor, zda má objektiv ostřící motorek přímo v těle nebo ostří z těla fotoaparátu, jelikož levnější zrcadlovky tuto funkcionalitu postrádají a je na ně potřeba kupovat jen objektivy s integrovaným ostřícím motorkem, jinak nebude automatické ostření fungovat a budete muset ostřit jen manuálně.

Stabilizace

Další podstatnou hodnotou u objektivu je stabilizace. Tady zase platí pravidlo, že když fotíme ze stativu, stabilizaci nepotřebujeme (na objektivech se stabilizací je dobré při focení ze stativu jí vypnout) a když fotíme pohybující se objekty nebo prostě z ruky je stabilizace dobrým pomocníkem. Platí také co se tohoto týče, že nejdelší čas závěrky, by jsme si vždy měli nastavit minimálně tak, aby byl roven ohniskové vzdálenosti, tzn. že pokud fotíme objektivem 100mm, měli by jsme mít nastaven čas závěrky minimálně na 1/100 vteřiny (neplatí například u Olympusu, kde je stabilizovaný čip = udržíte podstatně delší časy). Já například fotím na 300mm objektiv (po přepočtu crop faktoru to je 600mm a díky stabilizaci udržím i 1/10s z ruky).

FX/DX/Micro 4/3

Některé objektivy jsou určeny jen pro formát DX. V tomto případě, když nasadíme objektiv na tělo FX (fullframe) bude také fungovat, ale na okrajích v hledáčku uvdíme vinětaci (černá místa), to je způsobeno tím, že fullframe fotoaparát má větší čip než DX a objektiv není schopen celý čip pokrýt. Proto v případě, že si plánujete věnovat se fotografii více a je šance, že si jednou koupíte fullframe fotoaparát, kupovat již dopředu objektivy, které jsou kompatibilní na oba typy zrcadlovek nebo bezzrcadlovek. Výhodou je potom system OMD od Olympusu s micro 4/3 čipem, kdy tyto věci nemusíte řešit, jelikož v celé OM-D řadě je velikost čipu stejná.

Nevíte si pořád rady? Zkuste si přečíst moje další články. Třeba tady jak jsem začínal já.

Snad Vám to pomohlo. Přijďte třeba někdy na kurz a dozvíte se více. Kurzy najdete zde nebo nahoře na webu.

Sledovat mě můžete i na Facebooku a Instagramu. Díky předem.